Pokoj Vám všem, se kterými se běžně setkávám o nedělích v kostele. Posílám Vám ranní pozdrav a fotografii z našeho farního kostela sv. Jakuba.
Kristovo vzkříšení r. 33 proběhlo beze svědků a jeho letošní oslava probíhá také ve velmi skromné formě. Celý půst včetně Svatého týdne a tridua nás mnohé vedl vzhledem k celospolečenské situaci do lidského nitra a do ticha, kde se rodí boží věci než spatří světlo světa.
Tak tomu bylo s Kristovým narozením, tak tomu bylo s jeho životem do jeho 30 roku, tak tomu bylo s jeho vzkříšením.
Nyní to bude těžší. Protože jestli nám v setkání s Ním nově vytryskla v srdci opravdová velikonoční radost, pak ji potřebujeme sdílet. A radost vyžaduje druhého. Potřebuje společenství.
Třeba nám v tom pomůže matka Jana Křtitele, která svoji radost dokázala ukrývat, než přišla chvíle, kdy ji mohla sdílet opravdu se všemi, kteří ji znali.
Z dopisu o. Miloše Kolovratníka farníkům
