Je sobota 23. května 2015 ráno. Nasedá nás do autobusu 18 manželských párů a společně s o. Milošem odjíždíme. Kam? Marné dohady, tak jednoduché to zas není…
Dlouho si přeji navštívit mariánské poutní místo Rokoli. Přání se stává neuvěřitelnou skutečností… Dokonce se zde dnes koná Schönstattská pouť za účasti českobudějovického biskupa Mons. Pavla Posáda.
Z internetu se dovídám, že Rokole – mariánské poutní místo – leží nedaleko Bohdašína na severozápadním okraji Orlických hor. Podle legendy zabloudilo ve zdejších hlubokých lesích děvčátko. Ve velké tísni se obrátilo o pomoc k Panně Marii. Ta se dívence zjevila a vyvedla ji za ruku z lesa ven. V místě zjevení vytryskl pramen a vznikla tu studánka. Později zde vystavěli dřevěnou kapli, která byla v roce 1859 nahrazena kaplí zděnou.
V roce 1930 dal továrník Přibyl postavit kostel. Vedle kostela stojí dřevěná stavba Lorety, kde můžeme vidět obrazy – Sedm bolestí Panny Marie – v podání lidového umělce.
Po pádu totality byla v Rokoli postavena a 19.7.1997 posvěcena první originální svatyně v Čechách – kopie původní kapličky v Schönstattě. Je to 143. schönstattská kaplička na světě a nese ideál – poslání Betléma. Tři roky na to byl dobudován v její blízkosti provinční dům, kde v současné době žije asi 20 sester, většinou už starších a nemocných.
Schönstatt – poutní místo a světové centrum mezinárodního Schönstattského hnutí. Schönstatt je část Vallendaru u Koblence v Německu. Lidé hledají a zažívají v Schönstattu domov a novou sílu žít svou víru a křesťansky utvářet svět. Schönstatt vznikl z úmluvy lásky s Pannou Marií, kterou uzavřel páter Josef Kentenich (1885 – 1968) spolu se skupinou mladých 18. října 1914 v Původní svatyňce.
Páter Kentenich strávil několik let v koncentračním táboře Dachau a v časech neporozumění prokázal svou lásku k církvi. Zemřel 15.9.1968 v Adoračním kostele na Berg Schönstatt, tam je také jeho hrob.
Otec Miloš nás dále vede k Cestě manželů. Je to krátká cesta s patnácti zastávkami a vede od rybníčku u silnice strání až na dohled kapličky Betlém a provinčního domu. Dává si za úkol zpomalit manžele a přivést je k zamyšlení nad životem, svým manželstvím, vztahem k sobě i k druhým. Jednotlivá zastavení jsou zdobená pěknými dřevěnými plastikami a texty k přemýšlení. Jsou průřezem lidského života od seznámení se s partnerem, přes narození dětí, jejich výchovou i odchodem z domova, až k vlastnímu stárnutí.
Přicházíme ke kapličce a zanedlouho prožíváme společně mši svatou. Jako symbolicky začíná svítit sluníčko, když ještě před chvilkou nás mohl silný vítr odnést i s venkovním přístřeškem.
Po mši svaté odjíždíme na oběd do hotelu v letovisku Studánka nedaleko Rychnova nad Kněžnou. Vítá nás slavnostní svatební tabule, přípitek, společná polévka pro manžele a výborná svíčková. A už jsou to otázky a plnění úkolů, které nám předem zadal o. Miloš. Při tom vzpomínání – jak jsme se seznámili a jaké příhody nás provázely – se nebráníme smíchu a potají zamáčkneme i slzu… Rozhostila se pohoda.
Nějak se nechce domů. A tak rádi přijímáme návrh o. Miloše a jedeme do Památníku Javornice v Orlických horách. Prohlížíme si kresby ak. malíře Vojtěcha Sedláčka, paličkované krajky jeho ženy Marie a obrazy javornického rodáka a lidového malíře Josefa Korejze – Blatinského. Ve stodole si ještě prohlížíme kočáry, do kterých malíř Sedláček zapřahal a vyjížděl malovat.
Cestou domů jedeme Rybnou nad Zdobnicí, rodnou vesničkou o. Miloše. Jeho vzpomínky se nyní týkají klukovských her, rozbitých kolen a vyprávění o zašlých časech, o prostém a hezkém životě našich praprarodičů.
V obci byla vybudována obrazárna v roce 1938 ze sbírkového fondu darovaného místním farářem a děkanem Janem Selicharem. Sbírka představuje díla známých akademických malířů z počátku 20. století. Nejvíce je tu zastoupen místní rodák akad. malíř Oldřich Hlavsa. Svými díly se zde dále představují Antonín Slavíček a Jan Slavíček, Václav Špála, Vojtěch Sedláček, Herbert Masaryk, prof. J. Hlávka a další.
Řekněme tajný výlet manželů. Co si pod názvem představit?
A přece v nás zůstává tolik dojmů…
Díky o. Miloši. Těšíme se už nyní na příští květen 2016.
Dne 23.května 2015 zpracovala Věra Šimková
